Mnoho společností běžně neměří produktivitu. Předpokládají, že dosáhnou nejvyšší výkon, když zaměstnanci pracují déle nebo pod přísným dohledem. Pandemie si ale vynutila práci na dálku, což zjevně způsobuje, že někteří tento svůj postoj přehodnocují. I některé velké firmy už pochopili, že práce na dálku může fungovat a nabídli ji jako trvalou pro své zaměstnance. Na druhé straně je stále dostatečný počet vedoucích pracovníků, kteří jsou i nadále přesvědčeni, že práce na dálku ohrožuje produktivitu, a proto je z dlouhodobého hlediska nerealizovatelná. Například generální ředitel Goldman Sachs, David Solomon, to odmítl jako „aberaci, kterou co nejdříve napravíme“. Kdo má tedy pravdu?
V průzkumu Work After Lockdown se ptali 1 085 respondentů pracujících ve Velké Británii z domova na jejich produktivitu. Použili standardní měření produktivity práce používané ekonomy, výkon na odpracovanou hodinu, kde se výstup týká hodnoty příslušného zboží nebo služeb. To znamená, že neměřili pouze to, zda lidé pracují déle. Ptali se respondentů, zda mají pocit, že jejich produktivita byla stejná, lepší nebo horší v porovnání s obdobím před uzavřením. 54% oslovených si myslelo, že za hodinu odpracovali „o něco více“ nebo „mnohem více“ než před zamknutím. V kombinaci s těmi, kteří uvedli, že jejich produktivita byla stejná jako před uzamčením, to znamenalo, že téměř 90% respondentů uvedlo, že produktivita byla zachována nebo vyšší, což odráží výsledky jiných studií. Jinými slovy, sotva jeden z deseti lidí uvedl, že produktivita během uzamčení klesla. Proč by tedy práce z domova způsobila, že většina lidí bude produktivnější, ale někteří naopak méně?
Vědci se ptali respondentů na jejich duševní zdraví a hodnotili jej pomocí indexu WHO-5 Světové zdravotnické organizace. Vyšší produktivita se spojovala s lepším duševním zdravím. Ve skutečnosti byly skóre duševního zdraví u nejproduktivnějších pracovníků v průzkumu dvakrát vyšší než v případě nejméně produktivních.
Práce na dálku a produktivita: Děláme z domu více, nebo méně?
Z údajů není jasné, zda špatné duševní zdraví způsobuje nebo přispívá k poklesu produktivity nebo zda produktivita přispívá ke zlepšování duševního zdraví. Obojí je pravděpodobně pravdivé. Při zkoumání tohoto vztahu se vědci pokoušeli zjistit, jaká je schopnost lidí přizpůsobit se měnícím okolnostem a jaká je jejich schopnost překonávat neúspěchy. V literatuře se to označuje pojmem samoregulace. Dalo by se očekávat, že lidé s takovými schopnostmi budou nadále soustředit na určitou roli a díky tomu budou produktivnější. Data to určitě podpořili.
Více než 90% respondentů uvedlo, že se mohou dlouhodobě soustředit na jednu činnost, 94% uvedlo, že dokázali využít autonomii, kterou jim poskytuje zaměstnavatel, na opětovné dopracování úkolů, 85% uvedlo, že dokáží ovládat své myšlenky a dokáží se ovládat před odpoutáním pozornosti od úlohy a 83% uvedlo, že jim nedělá problém obnovit svou koncentraci na práci po přestávce. Každá z těchto dimenzí samoregulace silně pozitivně korelovala s vysokou produktivitou za odpracovanou hodinu.
Je samozřejmě třeba připomenout, že při práci z domu během uzamčení, je oblast duševního zdraví vystavena různým výzvám, jako je izolace, finanční starosti, domácí vzdělávání apod. Je zřejmé, že pokud chtějí firmy zajistit, aby zaměstnanci produktivní pracovali z pohodlí domova, měli by investovat do opatření na podporu psychického blahobytu.
Potřebujete pro svůj web, e-shop externí copywriting? JMP media jej zajistí.
