Miliardové investice do obnovy budov by měly motivovat i ke změně přístupu hodnocení kvality. Shodli se na tom odborníci v rámci diskuse, kterou organizovala platforma Budovy pro budoucnost (BPB). Nový pohled na obnovu budov by měl brát v úvahu komplexní aspekty funkce budov.
Odborníci podotkli, že dosud se největší důraz kladen na energetickou účinnost budov. Neměl by to však být podle nich jediný cíl obnovy. „Nový přístup by měl být o komplexnějším přístupu k obnově a zakomponování prvků, jako například mechanické větrání s rekuperací, zelené střechy, opatření na hospodaření s vodou, obnovitelné zdroje či akustiku ve třídách,“ jmenovali odborníci.
Při obnově veřejných budov by měla společnost podle analytika platformy BPB Richarda Paksiho posunout od zažitého způsobu, při kterém se budova zateplila, vyměnili se okna, a tím pádem se považovala za zrenovované. „Součástí kvalitní obnovy by měl být energetický management zajišťující reálnou úsporu energií, aplikování adaptačních opatření či vysoký důraz na zajištění kvality vnitřního prostředí,“ vyjmenoval analytik.
Experti tvrdí, že změnu přístupu vyžadují několik úrovně. Svou roli hraje stát při správném a motivačním nastavení politik a cílů, ale i odborná veřejnost a uživatelé budov. Zlepšit by se měla i nástroje kontroly. Současný systém certifikace, který je hlavním nástrojem kontroly kvality obnovy budov, totiž vykazuje chybovost.
Obnova je přitom ve většině případů levnější než výstavba nových budov, doplnil člen představenstva České rady pro zelené budovy (SKGBC) Marek Křemen. Výsledkem obnovy by však měla být budova úsporná k peněžence, přírodním zdrojem a ohleduplná k lidskému zdraví a životnímu prostředí během celého životního cyklu.
Jak vyčíslil Ondřej Boreš ze společnosti Velux, Slovensko stojí nekvalitní bydlení zhruba 1,5 miliardy eur ročně. Jde o náklady spojené se zdravotní péčí pro nedostatečnou kvalitu vnitřního prostředí. Náklady na zlepšení se přitom odhadují na dvě miliardy eur.
