Územně plánovací podklady a dokumentaci budou muset obstarávat všechny obce, a ne jen ty s 2000 a více obyvateli. Vyplývá to z návrhu zákona o územním plánování z dílny místopředsedy vlády Štěpána Holého a ministra dopravy a výstavby Andreje Doležala (oba Jsme rodina), který aktuálně podléhá meziresortní připomínkovému řízení (MPK).
Podle materiálu je cílem nového zákona posílit význam územního plánování a výrazně zrychlit procesy výstavby. Úlohu ústředního orgánu státní správy na úseku územního plánování by měl plnit nový Úřad pro územní plánování a výstavbu SR. Bude mít i detašované pracoviště napříč Slovensku.
Osoby zajišťující zakázky územně plánovacích podkladů a dokumentace, které nejsou výhradně zaměstnanci orgánů územního plánování, budou muset splňovat kvalifikační předpoklady pro výkon odborných činností orgánů územního plánování. Odborně způsobilá bude muset být i osoba, která zastoupí v zakázkách územně plánovacích podkladů a dokumentací osobu se zájmem v území a se vztahem k pozemkům na území.
Nová legislativa zahrnuje i to, jakou formou se ověřují znalosti a dovednosti zaměstnanců v orgánech územního plánování. Kromě běžných záležitostí, jakou je například bezúhonnost, se od osob, které se zapíší do registru odborně způsobilých osob, bude požadovat vzdělání v příslušném oboru, předepsaná praxe i absolvování zkoušky. Tento registr má v současnosti pod palcem resort výstavby, má však projít pod nový úřad.
Vyšší územní celky (VÚC) by podle návrhu měli mít, stejně jako dosud, povinnost obstarávat územně plánovací podklady a dokumentaci pro tvorbu Koncepce územního rozvoje regionu. Změnou oproti dosud platné legislativě je možnost na žádost několika obcí v územním obvodu kraje obstarat územně plánovací podklady a dokumentaci pro tyto obce v podobě územního plánu mikroregionu. Další změnou je, že VÚC bude moci přezkoumat a rozhodnout o územně plánovací dokumentaci obce v obvodu kraje, kterou neschválilo obecní zastupitelstvo.
Územněplánovacích dokumentace se budou muset podle Holého návrhu projednat i s dotčenými orgány a právnickými osobami. Nový zákon také posílí funkcí územně podkladů, které existují i v současnosti jako trvale udržovaný a aktualizovaný zdroj informací o území. Po novém budou sloužit namísto dosavadních průzkumů a rozborů území. „Jejich úkolem je obsahovat relevantní data o území, které budou nezbytným podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace,“ uvedli autoři důvodové zprávy návrhu legislativy.
Zákon zdůrazňuje, že územně plánovací dokumentace bude závazným podkladem pro povolování staveb a ostatních činností v území. Budou ho muset vypracovat všechny obce, a ne jen ty s počtem obyvatel 2000 a více. Zákon zavede dva nové typy dokumentací – územní plán mikroregionu a územní plán významné investice. Územní plán mikroregionu bude vycházet z potřeb územního rozvoje více území obcí, či funkčního městského regionu, zejména z hlediska životního prostředí, cestovního ruchu, kulturního dědictví a dopravní infrastruktury. Co se týče plánu významné investice, ten se bude týkat například průmyslových parků či jiných území určených v oblasti zabezpečování úkolů veřejné správy uskutečněných ve veřejném zájmu podle zákona o významných investicích, a to včetně nájemního bydlení. „Územní plán významné investice bude schvalovat vláda a bude posuzován orgánem posuzování vlivů na životní prostředí jako strategický dokument,“ uvedli autoři materiálu.
Legislativa má zavést plnou elektronizaci a následnou digitalizaci procesů v novém informačním systému. Informační systém bude nadrezortný a jeho správcem a provozovatelem bude nový úřad.
Novinkou legislativy je také časově omezená stavební uzávěra, její platnost bude moci být nanejvýš dva roky nebo do schválení územně plánovací dokumentace. Nová legislativa zavede i tzv. fikci souhlasu, která na jedné straně nutí dotčený orgán v procesu projednávání zadání vyjádřit se z pohledu pravomocí a zároveň nezpomaluje ani nezastavuje plynulý proces projednávání zadání.
Zákon také stanoví, že změny v územních plánech mohou obstarávat v pravidelných cyklech, minimálně však jednou za čtyři roky.
Připomínkové řízení k navrhované legislativě by mělo trvat do 26. května. Předkladatelé navrhují, aby zákon nabyl účinnosti od začátku roku 2023.
