„Rozumíme, že dnešní poplatky jsou relativně nízké. V minulosti vznikly jako částečná kompenzace nákladů obci spojených se stavebními a jinými řízeními, neboť stát tyto činnosti dlouhodobě podfinancovával,“ podotkl institut s tím, že poplatek za územní rozhodnutí a stavební povolení pro rodinný dům býval dosud na úrovni 90 eur, tentýž poplatek při obytném domě byl na úrovni 250 eur a nejdražší poplatek za územní rozhodnutí a stavební povolení pro ostatní stavby v ceně nad 10 milionů eur byl na úrovni 1100 eur.
Jak však institut dodal, návrh počítá s poplatkem 1,25% ze stavebních nákladů. Pokud tedy výstavba rodinného domu stojí 100.000 eur, pak poplatek bude 1250 eur, při bytovce za pět milionů eur bude poplatek 62.500 eur a při jiné stavbě za 10 milionů eur se bude muset platit poplatek ve výši 125.000 eur.
„Toto jsou již poplatky, které pocítí každý. Může to znamenat další růst cen bytů a tím i další snižování dostupnosti bydlení,“ dodal institut.
Předkladatelé zákona sice uvádějí v doložce vlivů pozitivní dopad na konkurenceschopnost Slovenska, s čímž však institut úplně nesouhlasí. Zkrácení povolování stavby podle institutu posune Slovensko vpřed, ale pro zvýšení poplatků třeba počítat s posunem vzad.
„Zároveň je třeba uvést, že náklady na samotné stavební povolení a kolaudaci představují v sousedních zemích výrazně nižší částky než navrhovaný poplatek, což bude mít také negativní dopad na konkurenceschopnost země,“ podotkl institut s tím, že s tímto návrhem by souhlasil jen v případě , kdyby zároveň došlo ik rovnocennému snížení poplatku za rozvoj.
Institut také kritizuje, že autoři návrhu legislativy nezahrnuli pozitivní vlivy a větší příjmy pro stát v doložce vlivů. Tento materiál totiž neříká nic o úspoře z meziročního růstu cen stavební produkce, úsporách z digitalizace, o dřívějších platbách daně z nemovitosti a ani o dřívějším příjmu daně z přidané hodnoty a daně z příjmů.
